Moskva

Lid ruský váží si M-vy nade všechna města ruská; ani císařský Petrograd, ani „máti měst ruských“ Kijev nemůže se s ní měřiti. Bohaté vzpomínky historické, památníky dávné minulosti, svatyně, v nichž carové korunu na hlavu si staví, a jiné, v nichž odpočívají kosti budovatelů ohromné dnes říše i ostatky svatých, učinili M-vu drahou všemu lidu ruskému, který ji rád nazývá „svatou“ nebo „bělokamennou“ matičkou M-vou. V ní vidí Rus chranitelku pravého, přese všechny nehody, jež ji stihly. Šťastná její poloha mezi bohatým východem a kulturním i průmyslovým západem učinila z M-vy středisko obchodní, v němž Asie s Evropou ruku si po¬dává. Stopy kultury východní patrny jsou i v zevnějšku M-vy, zejména v stavitelství, právě tak, jako ruch obchodní a rozmanitost krojů a zboží vyloženého upomíná na bázáry orien¬tu. Různí prodavači a hbití izvoščíci oživují ulice. V pravdě úchvatný jest pohled na město se zvonice Ivana Ve¬likého (v Kremlu) aneb s Vrabčích hor (Vorobjevy gory, odkudž Napo¬leon pozoroval M-vu), když paprsky sluneční ozařují zlaté báně chrámů a namnoze plechem zeleně nebo čer¬veně natřeným pobité nízké střechy domů. … Pohostinství, srdeč¬nost a bohatství Moskvanů velebí se stejně, jako krása města jejich.

(Ottův slovník naučný)