První dojmy z Moskvy

Před první cestou do Moskvy…

si snad každý, s trochu silnější cestovní horečkou než obvykle, klade otázku, jaké to asi bude. Pravděpodobně si představuje, že ho čeká něco velmi zajímavého a úplně jiného, než cesta k moři či výlet do Paříže. Jistě to bude město velké, velmi živelné, dobrodružné, a někdy možná i nebezpečné. Bude to skvělý zážitek.

Такси!? такси!?

Taxikáři se o vás derou, jako o lovnou zvěř, všude jsou davy lidí, všichni se někam ženou, mačkají. Lidé, lidé, lidé. Již na letišti získáte pocit, že všichni obyvatelé Moskvy („москвичи“) se dnes shodou okolností shromáždili právě zde. Později zjistíte, že tento pocit máte v Moskvě velmi často - ať už jste na jednom ze tří hlavních moskevských letišť (Domodědovo, Šeremetěvo, Vnukovo), ve frontě do Kremlu, v supermarketu či na zastávce metra. Moskva totiž není velká. Je obrovská. A je asi také docela jiná, než jste si představovali.

Při procházce hlavním městem Ruské federace (столица) se člověku hlavou honí mnoho ambivalentních myšlenek, pociťuje jeden silný dojem za druhým. Zřídka kdy zde může o něčem říci, že je to vyloženě krásné. A přesto je to ohromné a ohromující. Velkoměstská atmosféra, neutuchající hluk a šum, charakteristicky nasládlá vůně prašných ulic, ostrá zima či horké a suché léto, pronikavý dojem neustálého spěchu a opětovného čekání, to vše zpočátku nedá návštěvníkovi spát.

„Duch“ Moskvy je velmi silný a velmi paradoxní.

Neobvykle pestré kulturní vyžití (divadla, koncerty, festivaly, muzea na každém rohu); vzkvétající a bohaté centrum města, kam i „vlastní“ lidé (cоотечественники), tedy Rusové, jezdí s velkou hrdostí obdivovat své památky; nesmírně elegantní Tverská ulice či Patriaršije prudy, o nichž člověk dosud četl jen v románech; hluboké dojmy z těch mnoha pravoslavných chrámů - díky tomu všemu se snad každý alespoň chvíli přistihne u toho, jak se myslí přenesl do některé z kapitol Puškina či Bulgakova (např. Mistr a Markétka), do některého z filmových děl Michalkova (např. Lazebník sibiřský) či jak mu v uších zní melodie Rozenbaumovy písně покажите мне москву nebo Zemfiry Вороны москвички. K velkému překvapení je vše uklizené a srovnané; pocit bezpečí navozují všudypřítomní policisté a bezpečnostní rámy při vchodu do metra a do každé budovy; je zde spousta zeleně a ve zdejších velkých parcích se odehrává velká část společenského vyžití.

I v historickém jádru města však prosvítají na povrch rysy druhé tváře Moskvy. Ty jsou s přibývající vzdáleností od centra stále zřetelnější a umožňují návštěvníkovi vidět opravdové Rusko. Opakem leskuplného, drahého a pohádkového centra města jsou šedé a hlučné ulice, neustálé dopravní zácpy (пробки), zastaralá infrastruktura, špatné ovzduší. Jsou to tisíce paneláků a jiných architektonických prohřešků, které nemilosrdně překrývají zbytky starých a cenných budov. Je to do očí bijící zvláštní chování vůči památkám, které jsou často bezcitně strhávány ve prospěch moderních staveb a nákupních center; je to zvláštní „um“ nerozpoznat krásu od kýče a pro mnohé návštěvníky dosud nevídané a nepochopitelné estetické cítění. Starý chrám zastíněný několika mrakodrapy – to je zcela obvyklé.

Rusko, to jsou také miliony lidí cestující dennodenně až několik hodin do práce. Je to velká propast mezi bohatými a chudými; starost většiny Rusů, aby uživili svou rodinu; obrovská konkurence v této rozsáhlé populaci; mnohdy i nejistota v tom, co bude zítra.

A přeci lze tak rychle propadnout kouzlu tohoto města! Neb jeho historie a kulturní základy jsou tak neobyčejné a Rusové je umí, snad díky silnému vztahu ke své zemi, „pronášet“ staletími. Několik přímých střetů s Moskvany, na první pohled zasmušilými a nepřívětivými, na druhý však už velmi srdečnými a pohostinnými, člověka nadchne a chce poznávat víc. Chce tu být déle, než jen na prodloužený víkend. Nechce vidět „jen“ město a památky, ale přeje si lépe poznat jeho obyvatele. Neb to je jeden z klíčů k pochopení Ruska.

To vše je Moskva – bouřlivé město plné protikladů a emocí. Skutečné město, které nikdy nespí. Město, které v člověku vyvolává mnoho otázek. Město, které by každý, kdo rád cestuje, měl navštívit. Rozhodně to stojí za to.

Zuzana Czerninová